John James Reed

(Hvězda 1914-15, Britská válečná medaile, Britská medaile „Vítězství“)

John James Reed se narodil 6.12. 1896 v Liverpoolu. Před před první světovou válkou pracoval jako dělník v docích. K námořnictvu se nechal naverbovat k tzv. zkrácené službě (Short Service) 11.3. 1915. Tato zkrácená služba znamenala zpravidla 5 až 7 let služby u válečného námořnictva (Royal Navy) a následnou službu v trvání 5 až 7 let v záloze válečného loďstva (Royal Fleet Reserve). V případě Johna Reeda to bylo 5 + 7 let. Službu nastoupil v hodnosti řadového námořníka (Ordinary Seaman) na výcvikové základně HMS Victory I, kde prodělal základní výcvik. Po skončení výcviku byl 14.5. 1915 přidělen na opravárenskou loď HMS Assistance, kde setrval až do 1.6. 1915. První „bojovou“ lodí, na kterou se dostal byl křižník HMS Crescent. Bojová v té době moc nebyla, protože od února 1915 sloužila jako hlídková a následně depotní loď u ostrova Hoy v Orknejích.  Na tomto křižníku John Reed setrval až do 12.11. 1915 a poté se vrátil na krátkou dobu (do 6.12. 1915) zpět do výcvikového střediska HMS Victory I. Od této chvíle začíná jeho opravdová válečná služba. 7.12. 1915 se nalodil na obrněný křižník HMS Cochrane, na kterém nakonec sloužil až do roku 1919. Na palubě tohoto křižníku se zúčastnil velké námořní bitvy u Jutska, která proběhla 31.5. až 1.6. 1916. Křižník HMS Cochrane tehdy plul v sestavě s křižníky HMS Minotaur, HMS Shannon a HMS Hampshire pod velením admirála Heatha. Do bitvy však nijak významně nezasáhl, jelikož nevystřelil ani jednu ránu a sám také neutrpěl žádné poškození. Od listopadu 1917 až do počátku roku 1918 byl křižník dislokován na základnách v Severní Americe a Západní Indii a jeho úkolem byla ochrana konvojů.

V Rusku mezitím vypukla revoluce, padl car i  prozatímní vláda a bolševici v čele s V. I. Leninem podepsali v Brest-Litevsku mír s Němci, čímž formálně ukončili válku na východní frontě. Spojenecké armády se rozhodly vyslat do severního Ruska vojsko. Důvody pro to měly následující: 1) ochránit sklady vojenského materiálu v Archangelsku, který zde nashromáždily jako pomoc carské armádě; 2) zahájit z tohoto prostoru ofenzívu a pomoci českoslovenkým legiím, držícím sibiřskou magistrálu; 3) obnovit frontu na východě za pomoci československých legií a ruských protibolševických jednotek. Křižník HMS Cochrane byl vyslán bránit přístav Pečenga na poloostrově Kola aby nepadl do rukou německo-finských vojsk. Panovaly obavy, že by zde mohla být vybudována německá ponorková základna, která by ohrožovala přístupy do Archangelska. 7.3. 1918 dorazil křižník do Archangelska a vylodil zde skupinu námořníků, která vyzbrojila obrněný vlak. Tento vlak s podporou 150 francouzských vojáků pod velením majora Moliera dostal za úkol obsadit město Kandalakša, zorganizovat obranu  a udržet se zde co nejdéle. I když jejich situace byla velmi kritická, vydrželi zde až do příchodu posil v červnu 1918.  HMS Cochrane se mezitím 3.6. 1918 přesunul do Pečengy. Vylodil zde malý vojenský kontingent – 100 námořníků pod velením poručíka Dragea a 50 námořních pěšáků.  Byli vyzbrojeni pouze jedním polním dělem a nepříliš spolehlivými puškami Ross. I přes tyto nedostatky odrazili 11 a 12.5. 1918 útoky finských jednotek vedených německými důstojníky. Později dorazily další posily a ke konci kontingent čítal 350 mužů. V jedné z těchto dvou skupin se nacházel i John Reed, v té době čerstvě povýšený do hodnosti kvalifikovaného námořníka (Able Bodied). Bohužel již nelze vystopovat, jestli byl v posádce obrněného vlaku, nebo ve skupině bránící Pečengu. V jeho osobních záznamech je pouze zmínka, že se v té době účastnil pozemních operací (FOR SERVICE IN LAND OPERATIONS see. N.P. 15807/18(S1117-18)).


V listopadu 1918 byl HMS Cochrane povolán zpět do Velké Británie. 14.11. 1918 však při manévrování v ústí řeky Mersey ztroskotal. Loď byla v té době vedena lodivodem a i když byla hustá mlha, plula plnou rychlostí, najela na mělčinu a následně se rozlomila. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životě a zachránilo se všech 704 mužů posádky. John Reed se tak ocitl opět ve stavu výcvikového střediska HMS Victory I kde byl však 19.7. 1919 ze zdravotních důvodů (žloutenka) demobilizován a odešel do předčasného civilu. Od roku 1921 do roku 1929 pak ještě sloužil u obchodního loďstva. Další jeho osudy mi bohužel nejsou známy.

Tags: , ,