Air medal čtyřhvězdičkového generála Johna Kennetha Cannona

Původně se medaile po vrchním veliteli amerických vzdušných sil v Evropě z konce 2. světové války do našich sbírek dostala z italské aukce. Nejprve jsme se snažili dohledat další relikvie, které po generálovi Cannonovi zůstaly v Evropě, ale většina z jeho pozůstalosti byla po jeho smrti věnována archivu univerzity v Utahu, kde Cannon studoval. Nakonec jsme na základě nových zjištění a upozornění jednoho z kolegů sběratelů, museli s politováním konstatovat, že se jedná o novodobé gravírování. I tak přeji, ať se článek o generálovi Cannonovi líbí.

A kdo byl vůbec John K. Cannon?

John Kenneth Cannon se narodil v roce 1892 ve městě Salt Lake City ve státě Utah. Po ukončení univerzity byl zařazen roku 1917 do Armády Spojených států amerických v hodnosti podporučíka jako rezervista. I když se do bojů 1.světové války nezapojil, začal svou dlouhou cestu na vrchol armádní hierarchie u pěchotního vojska, kde působil až do roku 1922, kdy dokončil výcvik stíhacího pilota na Ellington Field v Texasu. V roce 1925 odchází k 6.stíhací peruti umístěné na Havaji, následovalo zařazení v Michiganu a v Kelly, aby se již v roce 1931 stal velitelem výcviku v hodnosti kapitána na základně Randolph Field. O čtyři roky později byl povýšen do hodnosti majora. V červnu 1938 odchází Cannon jako šéf americké mise do Buenos Aires v Argentině, kde ho zastihl začátek 2.světové války, a kde ho také čekají další rychlá povýšení. V roce 1940 do hodnosti podplukovníka a hned následující rok do hodnosti plukovníka.

S hodností brigádního generála, do které byl jmenován v roce 1942, čeká Johna Cannona stěhování za oceán, kde je mu svěřeno velení 12. letecké podpory Western Naval Task Froce a podílí se s ní na spojenecké invazi do francouzského Maroka v rámci operace Torch. 1.ledna 1943 byl Cannon převelen do Alžírska jako velící generál XII Bomber Command. V rámci reorganizace amerického letectva se stal ještě v únoru téhož roku brigádní generál Cannon velitelem Severozápadního afrického výcvikového velitelství – The Northwest African Training Command (NATC), které mělo na starosti vycvičit nové americké jednotky převážně v Maroku a Alžírsku. V květnu se stal Cannon zástupcem velícího generála pro Severozápadní africké taktické letectvo – The Northwest African Tactical Air Force (NATAF). V červnu byl John Cannon povýšen do hodnosti generálmajora a pod velením leteckého maršála sira Arthura Coninghama se podílel na invazi na Sicílii a do Itálie.

Díky nabytým zkušenostem si získal důvěru svých nadřízených, a tak mu bylo v prosinci 1943 svěřeno velení celé 12. letecké armády – The Twelfth Air Force a Středomořského spojeneckého taktického letectva (MATAF) v nově organizovaných Středomořských spojeneckých vzdušných silách (MAAF). V této funkci byl Cannon odpovědný za všechny vzdušné operace v rámci operace Dragoon v srpnu roku 1944 při invazi do jižní Francie. Poslední rok války byl pro Cannona ve znamení dalších osobních úspěchů. V březnu roku 1945 je povýšen do hodnosti generálporučíka a je jmenován vrchním velitelem letectva všech spojeneckých vzdušných sil ve Středomoří. Ve vítězném květnu 1945 dovršuje generálporučík Cannon svou válečnou pouť jako velící generál amerického letectva v celé Evropě – The United States Air Forces in Europe (USAFE).

Domů se generálporučík Cannon vrací v dubnu 1946 a je mu svěřeno vedení hlavního velitelství letectva USA. Ve Spojených státech se ale dlouho nezdrží, protože se v říjnu 1948 vrací na pozici velícího generála amerických vzdušných sil v Evropě. V březnu roku 1950 se stal vrchním velitelem všech vzdušných sil v Evropě. O rok později dosáhl druhé nejvyšší hodnosti v americké armádě a stal se z něj čtyřhvězdičkový generál. Převzal velení taktického letectva na letecké základně Langley ve Vriginii a na této pozici zůstal až do 31.března roku 1954, kdy odchází do důchodu. Bohužel si odpočinku moc neužil, protože již 12. ledna 1955 umírá ve svém domě na infarkt.

Generál John K. Cannon během své armádní kariery získal mimo mnoha amerických vyznamenání i ocenění z Velké Británie, Francie, Itálie, Polska, Jugoslávie a Maroka. Na jeho počest byla v roce 1957 po něm přejmenována letecká základna Clovis v Novém Mexiku, která tak nese název Cannon Air Force Base.