Jack Stanley Clough
(Hvězda 1914-15, Britská válečná medaile, Britská medaile „Vítězství“, Medaile za dlouholetou a vzornou službu u námořnictva – HMS Victory)
Jack Stanley Clough se narodil v městečku Wivenhoe v hrabství Essex 31.12. 1893. Před narukováním do námořnictva pracoval jako telegrafista na místním poštovním úřadě. Zřejmě jej jako mnoho chlapců zlákaly dálky a dobrodružství, protože již ve věku 16 let podepsal závazek ke službě u královského námořnictva. Vzhledem ke svému předchozímu povolání narukoval v hodnosti „Plavčík 2. třídy – telegrafista“ (Boy 2nd class Tel.). Jeho první štací bylo výcvikové středisko HMS Ganges, kam nastoupil přesně v den svých narozenin 31. 12. 1909. Zde prodělával svůj základní výcvik a to až do 1.4. 1910, kdy byl k přeřazen na výcvikovou loď HMS Howe, která však v té době nesla jméno HMS Impregnable. Zde byl také povýšen do hodnosti „Plavčík 1. třídy“ (Boy 1st class). Na první bojovou loď se nalodil 11.1. 1911 a byla jí bitevní loď HMS Venerable, jež v té době byla součástí Atlantické flotily. Zde sloužil až do 18.11. 1913 a na služebním žebříčku postoupil o další stupínek na hodnost „Řádného námořníka – telegrafistu“ (Ordinary Seaman Tel.). Před přeložením na další loď byl krátce v kádru výcvikových středisek HMS Victory (19.11. 1913 až 2.3. 1914) a HMS Vernon (3.3. 1914 až 31. 7. 1914), kde se v té době školili mimo jiné i specialisté pro tehdy relativně novou zbraň – ponorky. Jelikož vypukla první světová válka, je jeho školení přerušeno a Jack Stanley Clough je přeložen na zásobovací loď 8. flotily torpédoborců HMS Tyne. Zde sloužil až do 19.2. 1915 a byl povýšen na „Vrchního telegrafistu“ (Leading Telegraphist). Na dva měsíce byl opět vzat do stavu HMS Victory a poté se 21.4. 1915 nalodil na palubu ozbrojeného obchodního parníku HMS Andes, který měl za úkol patrolovat v Severním moři. Dne 12.11. 1915 se vylodil v Liverpoolu a nalodil se na bitevní loď HMS Thunderer. Na palubě této bitevní lodi se 31.5. 1916 zúčastnil námořní bitvy u Jutska, kterou tato loď přestála bez poškození. Od 5.6. 1916 do 5.12. 1916 slouží na torpédoborci HMS Gabriel a od 6.12. 1916 do 12.3. 1917 na vlajkové lodi 4. bitevní flotily HMS Hercules.
V této době se buďto dobrovolně a nebo v důsledku převelení dostává k tehdy relativně nové zbrani, ponorkám. 13.3. 1917 je již veden ve stavu mateřské a depotní lodi pro ponorky HMS Dolphin a následně v posádce ponorky HMS N1 (Nautilus). Jednalo se o v té době největší ponorku královského námořnictva s výtlakem 1000 tun určenou pro oceánskou plavbu. Již od počátku však bylo zřejmé, že projekt se moc nepovedl a tato ponorka spíše než k boji sloužila k výcviku a jako dobíjecí stanice baterií pro jiné ponorky. Na této ponorce se Jacku Cloughovy dostalo veškerého výcviku potřebného pro ostrou službu na bojových ponorkách a také zde byl povýšen do hodnosti „Poddůstojník – telegrafista“ (Petty Officer Tel.). Jelikož spojaři (telegrafisté) toho během služby na ponorce neměli mnoho na práci (radiostanice se dala používat pouze když byla ponorka vynořená), byly vesměs vyškoleni a používáni jako obsluha hydrofonu. Tak tomu bylo i v případě Jacka Clougha, který později během služby na ponorce HMS L52 dokonce získal specializaci “ Detector 2 class“. 1.10. 1917 je převelen na ponorku HMS K12, jejíž mateřskou a depotní lodí byl nejprve postarší křižník HMS Crescent a od listopadu 1919 jeho sesterská loď HMS Royal Arthur. Na palubě ponorky K12 se Jack Clough zúčastnil bojových operací v posledních měsících první světové války a setrval zde až do 15.1. 1920, kdy je převelen na ponorku HMS L52. Na této v pořadí již třetí ponorce se plavil další dva roky, a to až do 18.1. 1922, kdy byl přeložen na pevninu, konkrétně do střediska HMS Victory I. Není jasné z jakého důvodu se tak stalo, ale na ponorku se již nevrací. Dále již slouží pouze na hladinových plavidlech a to na křižníku HMS Diomede (2.10. 1922 až 14.10. 1925) a HMS Curacoa (30.4. 1927 až 16.5. 1927). Dne 17.5. 1927 je definitivně přeložen na pevninu, nejprve do výcvikového střediska HMS Victory I, kde je také povýšen do hodnosti „Vrchní poddůstojník – telegrafista“ (Chief Petty Officer Tel.) a následně do pevnosti St. Angelo na Maltě, kde byla v té době základny Royal Navy.
Do Velké Británie se vrací po třech letech na palubě dopravní lodi S.S. Moreton Bay a přistává 13.12. 1930 v Southamptonu. Domova si však příliš neužívá, protože již v lednu 1937 v Portsmouthu ve věku 40 let umírá.
Během své služby obdržel 3 odznaky za vzornou službu (Good Conduct Badges) a to 30.12. 1914, 29.12. 1919 a 31.12. 1924. Následně byl 7.2. 1927 vyznamenán i medailí za dlouholetou a vzornou službu (Long Service and Good Conduct Medal).
Autor
Další příspěvky
FRANCIE 14-183. 12. 2022Kouzlo archivů aneb jak se z kavaleristy vyklubal letec Louis Marie Gondois
FRANCIE 14-181. 2. 2022Orientální verze francouzského válečného kříže 1914-18
FRANCIE 14-188. 1. 2022Kde své znalosti získali generálové první republiky?
FRANCIE 14-1811. 12. 2021Pošťákem ve Velké válce u Verdunu
